Profesionální obchody a autoservisy

Jaký je reálný počet najetých kilometrů dovezeného automobilu?

Automobily u našich západních sousedů jsou při nákupu mnohem draží, tak jak to, že prodávaná vozidla z druhé ruky se v Polsku nabízejí za srovnatelné ceny - obchodník na tom přece také musí vydělat?

Vznikl názor, že bohatý Němec si kupuje nové auto a po několika letech ho prodá, protože se mu nechce ho opravovat a radši si pořídí další. Takový přístup vede k tomu, že jsou zákazníci v Polsku přesvědčeni, že kupují opravdovou jedinečnou příležitost, protože „Němec plakal, když ho prodával“.

Realita je bohužel jiná.

Podle statistiky TUV vedené v rámci prohlídek v Německu, přistupují řidiči ze západního břehu Odry k nákupu auta racionálně a řídí se jeho určením. To znamená, že čím vyšší je úroveň automobilu, tím vyšší má počet najetých kilometrů. Němec si nekoupí luxusní limuzínu s dieselovým motorem, když ví, že bude jezdit výhradně po městě. Proto se takovéto automobily u našich západních sousedů vyznačují průměrným ročním počtem ujetých kilometrů v řádu cca 30-50 tis., zatímco městský za tu stejnou dobu zvládne 10-20 tis. Závěr tedy může být jen jeden, v dieselu prodávaná 10leté A6 nejspíš nebude mít na tachometru méně než 300 tis. V internetových nabídkách jsou téměř všechny inzerovány s počtem ujetých kilometrů pod 200 tis.

Proč tomu tak je?

Pro polského kupce představuje najetých 200 tis. psychologickou hranici a obchodníci přetáčejí tachometry tak, aby tuto hranici nepřekročili. Pro Němce je zase více než 300 tis. najetých kilometrů signálem, že bude mít značné výdaje, proto si takové automobily jen neradi kupují a ty tak silně ztrácejí na hodnotě. Jsou vystaveny v tureckých autobazarech a čekají na obchodníky z Polska.

Jak to tedy je s tou příležitostí?

Dobré nabídky zachytí Němci sami a nejčastěji to nejsou nabídky, jaké si myslíme, ale několikaleté vozy, které mají najeto méně než 150 tis. Jsou dobře udržované, s historií servisní údržby a natolik drahé, že by po dovozu spíše nenašly svého majitele, proto také obchodníci takovéto exempláře vůbec nepřivážejí. Mezi pohádky tak lze odložit zvěsti, že si Němci neradi kupují auta z druhé ruky. Kupují ty osvědčené, v dobrém stavu a v renomovaném autobazaru.


« zpět do seznam